Lázeňské město založeno r. 1793 a pojmenováno na počest císaře Františka I. Franzensbad, městský statut od r. 1865. Léčivé účinky zdejších pramenů známy již od 15. stol., nyní využíváno 23 pramenů při léčbě ženských, srdečních a cévních chorob. (Zdroj: Mapy.cz)
Lázeňské místo vzniklo r. 1805, od r. 1808 název, r. 1865 povýšeno na město, od r. 1992 památková zóna.
Léčivé prameny známy již od středověku, v místě je jich 40, v okolí téměř 100, slouží k léčbě chorob ledvinových, kožních, nervových, kloubních a dýchacích. (Zdroj: Mapy.cz)
Město poprvé zmíněno r. 1061, po r. 1179 budována románská císařská falc, od r. 1322 součástí Čech, do r. 1775 se zvláštním postavením. Od r. 1981 památková rezervace. Z památek vyniká hrad, románská falc německého císaře Friedricha Barbarossy, dochována Černá věž, kaple sv. Erharda a Uršuly a zříceniny paláce. (Zdroj: Mapy.cz)
Historické město na ostrohu nad Dyjí, jedno z nejstarších a nejlépe dochovaných na Moravě doloženo r. 1046, od r. 1055 sídlo údělného knížectví, před r. 1100 vybudován nad Gránickým potokem hrad, podhradí povýšeno na královské město r. 1226, památková zóna, nyní průmyslové město proslulé pěstováním vína a okurek. (Zdroj: Mapy.cz)
Obec na historické hranici Moravy a Rakouska s vinařskou tradicí připomínána r. 1249, na město povýšena r. 1410, od r. 1249 v majetku Liechtensteinů a v letech 1575-1945 Dietrichsteinů, historické centrum od r. 1982 památkovou zónou. (Zdroj: Mapy.cz)
Lednicko-valtický areál byl na seznam dědictví UNESCO přidán v roce 1996. Rozsáhlý areál, přestavěný knížaty z Lichtenštejnu v jeden velký park, představuje svou rozlohou světově ojedinělou raritu. Nachází se zde velké množství drobných staveb barokní architektury, zámečky v romantickém stylu, rybníčky, parky. Mezi nejznámější památky patří zámek Lednice. (Zdroj: Mapy.cz)
Národní park Šumava je územím, které stálo až prakticky do novověku mimo sídelní krajiny, a bylo tvořeno neprostupnými horskými lesy, protkanými pouze obchodními stezkami s odlesněnými enklávami strážních bodů a ojedinělých starších důlních středisek. Celkový charakter krajiny byl tedy utvářen pouze přírodními procesy. Jakmile v posledních staletích krajinu postupně osídloval člověk, začal být její obraz utvářen interakcí přírodních procesů a lidských činností. S postupným vývojem osídlování a využívání území se tak měnila i tvář šumavské krajiny. Využívání území tak zcela zásadně formuje jeho ráz. (Zdroj: Národní park Šumava je územím, které stálo až prakticky do novověku mimo sídelní krajiny, a bylo tvořeno neprostupnými horskými lesy, protkanými pouze obchodními stezkami s odlesněnými enklávami strážních bodů a ojedinělých starších důlních středisek.
(Zdroj: http://www.npsumava.cz/cz/1286/sekce/clovek-na-sumave/)
 
Národní park Podyjí je chráněné území o rozloze 63 km2 založené v roce 1991 za účelem ochrany výjimečně zachovalého říčního údolí v bohatě zalesněné krajině jihozápadní Moravy. Na rakouské straně na něj navazuje park Nationalpark Thayatal. Přirozenou osou území je kaňon řeky Dyje, který vytváří unikátní říční fenomén s četnými meandry, hlubokými údolími bočních přítoků, vysokými skalními stěnami a pestrými rostlinnými a živočišnými společenstvy. Takovéto údolí je na našem území jedinečné, jelikož většina obdobných míst byla přetvořena výstavbou přehrad, velkých komunikací apod. (Zdroj: Mapy.cz)
Znojemsko je rájem pro milovníky kulturních památek, dávné historie a vína.  Centrem oblasti je město Znojmo, druhé největší město Jihomoravského kraje a zároveň středisko znojemské vinařské podoblasti.
Atraktivitu Znojemska zvyšuje také Podyjí, jeden ze čtyř českých národních parků, rozkládající se podél hraničního toku řeky Dyje. V letních měsících láká turisty především Vranovská přehrada, v jejímž okolí se nachází několik hradů a zámků. Znojemská vinařská podoblast je proslulá produkcí vynikajících vín, které můžete ochutnat u místních vinařů, na dnech otevřených sklepů a jiných vinařských akcích. (Zdroj: http://www.jizni-morava.cz/znojemsko-a-podyji)
V kouzelném kraji starobylých měst a zámků, zámeckých parků, vinic, kolonád, soch a lesních chrámů najdete jak největší dochovaný zbytek lužního lesa v Evropě, tak dvě místa, zapsaná v seznamech UNESCO – Lednicko-valtický areál, nejrozsáhlejší komponovanou krajinu na světě, a biosférickou rezervaci Dolní Morava s hřebenem Pálavy.Je to oblast skvělých vín; navštivte Salon vín České republiky ve sklepení valtického zámku, projděte se vinařskými vesnicemi a vinicemi a prohlédněte si také vinařské expozice na zámku v Mikulově. Pro zájemce o archeologii vznikl archeologický park v Pavlově, jen kousek od Dolních Věstonic, kde byla téměř před sto lety objevena slavná Věstonická venuše.
(Zdroj: http://www.jizni-morava.cz/palava-a-lednicko-valticky-areal)

 
Jen těžko budete hledat místa s tak dobrými podmínkami pro cykloturistiku, jako má oblast Pálavy a Lednicko-valtického areálu. Zdejší cyklotrasy Vás zavedou k atraktivním turistickým cílům a jsou bezpečně sjízdné i pro nejmenší adepty cykloturistiky.
K nejoblíbenějším trasám patří okruhy spojující zámky a salety Lednicko-valtického areálu. Značené cyklotrasy v oblasti Pálavy nebo některá z vinařských stezek, včele s Mikulovskou vinařskou stezkou, nabízejí krásné výhledy a náročnější profil. A pokud se rozhodnete přijet k nám na kole nebo budete chtít od nás pokračovat dále, můžete využít některou z dálkových cyklotras. Patří k nim Greenways, která spojuje Prahu a Vídeň, nebo Jantarová stezka, která přivádí cykloturisty z Brna a ze severního směru až ze vzdáleného Polska a přes rekreační oblast Pasohlávky pokračuje jižním směrem na Vídeň (Zdroj:http://www.palava-lva.cz)
Je zde velké množství značených tras pro turistiku a cykloturistiku, rozvijí se zde příhraniční spolupráce, kdy v roce 2010 vznikl projekt „Zdolávání hranic - Via Verde“ Tento projekt cyklostezek (5 tras) vede z rakouského lázeňského centra Moorbad Harbach přes hraniční přechod Šejby - Harbach do Horní Stropnice a vrací se zpět přes Dobrou Vodu a Hojnou Vodu do rakouského Hirschenwies a Harbachu. (Zdroj: http://www.novohradskehory.cz/turistika-a-sport/letni-turistika/)
 
Chráněnou krajinou oblast Český les tvoří část pohraničního pohoří Českého lesa sahající od Folmavy na jihu po Broumov na severu. Převážně lesnatá krajina Českého lesa je doplněna pestrou mozaikou pastvin, luk a zarůstajících lad. Rozsáhlé bukové lesy v okolí nejvyššího vrchu Českého lesa Čerchova (1042 m n.m.) přecházejí postupně směrem k severu v lesy s vyšším zastoupením smrku. (Zdroj: http://ceskyles.ochranaprirody.cz/)

 
Zaniklá osada ležela v údolí Radbuzy při silnici Rybník-Smolov. Skelné hutě se v místě připomínají již koncem 16. století, v 17. století zde byl založen dvůr. Osada měla před válkou 49 usedlostí.
Po odsunu německého obyvatelstva sice ves získala nové české jméno ale kvůli blízkosti hraničního pásma nebyla natrvalo dosídlena a koncem 50. let byla zbořena. Dnes je její prostor hustě zarostlý stromovím, přetrval pouze starý kamenný most přes Radbuzu z r. 1809, obnovený po roce 1990. Jediným stojícím objektem je dnes hájovna asi 200 metrů severně při silnici na Smolov. (Zdroj: http://www.zanikleobce.cz/index.php?obec=2943).
Vesnice byla položena nedaleko státní hranice na odlesněné náhorní planině, které od východu dominuje vrch Velký Zvon, nejvyšší v této části Českého Lesa na našem území. Již v 16. století zde existovala sklárna, samotná osada vznikla počátkem 17. století. V roce 1930 zde žilo přes 700 obyvatel (s okolními osadami přes 1000), čímž byla Pleš největší za zaniklých příhraničních obcí na Domažlicku.
Po roce 1945 probíhalo dosídlování opuštěné horské obce jen velmi pomalu a definitivní konec pak znamenalo zřízení hraničního pásma v 50. letech. Všechny stavby byly zbořeny až na hájovnu a bývalý horský hotel přestavěný na kasárna PS. (Zdroj:http://www.zanikleobce.cz/index.php?obec=2887)
Nádražní budova symetrické koncepce se dvěma dvoupatrovými stavbami na křídlech a spojovací částí, je přesně ve svém středu rozdělena státní hranicí. Společně s nádražní budovou je takto rozděleno i kolejiště. (Zdroj: http://www.zelezna-ruda.cz/zeleznaruda/fr.asp?tab=snet&id=2539&burl=)
Na hraničním přechodu Rozvadov - Waidhaus se nachází soukromé muzeum Železné opony. Muzem vystavuje předměty a dokumenty z období rozdělené Evropy. (Zdroj: http://www.vojensko.cz/muzeum-zelezne-opony-rozvadov)
 
V roce 2013 byl v těsné blízkosti bývalé celnice na hraničním přechodu Nové Hrady - Pyhrabruck vybudován skanzen ochrany státní hranice, který je součástí Novohradského muzea. Základ skanzenu tvoří exponáty z bývalého soukromého pohraničního skanzenu v borovanech, který tam vybudoval pan Radomil Marek se svými přáteli. Cílem expozice je podat přehled o vývoji ochrany hranic od nejstarších dob až po vstup České republiky do schengenského prostoru EU. Větší část expozice je zaměřena na ochranu státní hranice v období tzv. studené války, kdy byl svět rozdělen na dvě nesmiřitelné politicko-hospodářské a vojenské soustavy. (Zdroj:http://www.kudyznudy.cz/Aktivity-a-akce/Aktivity/Skanzen-zelezne-opony-u-Borovan.aspx)
Více než 300m původní Železné opony včetně strážní věže a návštěvnického centra NP Podyjí. Jedná se pravděpodobně o nejzachovalejší část Železné opony na hranici s Rakouskem.
Stezka Svobody je 2,3 km dlouhá a nachází se na ní 13 informačních panelů, které zobrazují pokusy o překročení Železné opony.
Třiapadesát kovových stél se tyčí do nebe u Mikulova, aby navždy připomínaly ty, kteří zemřeli na hranicích s Rakouskem. Brána ke svobodě je prvním skutečným památníkem obětem totality v Evropě a doplnila tak Stezku svobody, která na třinácti informačních panelech umístěných podél pohraniční cesty mapuje osudy lidí, kteří se za dramatických okolností pokusili překonat železnou oponu. (Zdroj: http://www.kudyznudy.cz/Aktuality/V-Mikulove-byl-odhalen-pamatnik-obetem-zelezne-opo.aspx)
 
Řeka Ohře pramení v Bavorsku (Německu) pod horou Schneeberg v přírodní rezervaci Smrčiny. Je čtvrtou nejdelší řekou na našem území a po Vltavě je Ohře v Čechách druhým největším levostranným přítokem Labe. Do Čech vstupuje nedaleko hraničního přechodu Pomezí nad Ohří a těsně za hranicemi napájí vodní nádrž Skalka. Pod nádrží protéká historickou částí města Cheb a chebskou pánví pokračuje v meandrech až do Kynšperka nad Ohří.  (Zdroj: http://ohre.ceskehory.cz/)
Moravská Dyje je podle jména žena. A jako správná žena se ráda mění. Jednou ji potkáte jako Dyji, o kus dál je z ní Thaya. Na cestě podél svých břehů často střídá polní cestu za pěšinu a tu zase za signálku. Změny jmen komplikují trasu, přes hranice se jen tak lehce pustit nedá. Ani na kole, ani na lodi. Ovšem na bicyklu není problém trasu trošku poopravit. (Zdroj: http://www.ivelo.cz/cyklo-trasy/podel-ceskych-rek-dyje/)
Před více než dvěma sty lety protnula tehdejší pralesy jižní části Šumavy modrá stužka plavebního kanálu, tehdy nesoucího název - krumlovsko-vídeňský, který dnes známe jako Schwarzenberský plavební kanál. U plavebního kanálu našli práci lidé, pro které byly založeny nové osady, jiní přicházeli v době plavební sezóny z blízkého či vzdáleného okolí.  (Zdroj: http://www.schw-kan.com/)
500 let tradice vaření piva, romantické ubytování uprostřed historického areálu rodinného pivovaru Chodovar, originální pivní lázně, české kulinářské speciality v restauraci situované do skalních pivovarských sklepů ze 12. století a nedotčená příroda Českého lesa… To vše a ještě mnohem více Vám nabízí Chodovar Beer Wellness Land. (Zdroj: www.chodovar.cz)
Národní vinařské centrum je neziskovou organizací se sídlem na zámku ve Valticích na jižní Moravě. Cílem NVC je především pořádání Národní soutěže vín a degustační expozice – Salonu vín ČR, pořádání školení a seminářů o víně, vydávání vinařské literatury, propagace vinařské turistiky, správa oficiální webové stránky o našich vínech a další aktivity související s propagací a podporou vinařství a vín z České republiky.
(Zdroj:http://www.vinarskecentrum.cz/)
Vítejte na Moravských vinařských stezkách, které vás provedou malebnou krajinou mezi vinohrady od starobylého Znojma až po slováckou metropoli Uherské Hradiště. 1200 km dlouhá síť vinařských stezek je tvořena deseti okruhy, které propojuje páteřní Moravská vinná stezka. Čekají vás malebná městečka se sklepními uličkami, historické a přírodní památky. A nejen to – během celého roku probíhá na jižní Moravě řada výletů pro veřejnost, hodových a vinařských slavností. Vinařské stezky jsou nejen cestou za poznáním jižní Moravy, ale také putováním za vínem a lidmi, pro které je pěstování vinné révy údělem i celoživotní zálibou. (Zdroj: http://www.stezky.cz/uvod.aspx)

 
Kraj po staletí spravovaný lidmi v souladu s nároky přírody, svou krásou překvapí každého návštěvníka. Kdo přijede za historickými památkami, pochopí, jak osvícené a bohaté musely být šlechtické rody a jak vynikající umělci a řemeslníci zde žili. Zanechali zde totiž budoucím generacím nespočet kulturně historických památek jako doklad bohaté a mnohotvárné historie - starobylá města, plná života a kultury, majestátné gotické kostely, zasněné renesanční zámky, kláštery, památky lidového stavitelství, zajímavé technické stavby včetně důmyslných rybničních systémů. (Zdroj: www.jiznicechy.cz)
Karlovarský kraj leží v nejzápadnější části České republiky na hranici s Německem. Co do velikosti patří k nejmenším českým krajům, co do památek, zážitků a přírodních krás patří však k těm nejkrásnějším a turisty vyhledávaným. Proslulost Karlovarského kraje souvisí dodnes s lázeňstvím. Na jeho území se nachází nejen naše nejznámější lázně Karlovy Vary, ale i další významná lázeňská města - Mariánské Lázně, Františkovy Lázně, Lázně Kynžvart a Jáchymov. Na území Karlovarského kraje najdete celou řadu významných architektonických památek. K těm nejvýznamnějším patří hrad Bečov s unikátním relikviářem svatého Maura, lázeňské kolonády v Karlových Varech, Mariánských Lázních a Františkových Lázních, hrad Loket, klášter v Teplé, jediná císařská falc v ČR - hrad Cheb a mnoho dalších.
(zdroj:http://www.zivykraj.cz)
Poznejte kraj hlubokých lesů, historických památek, architektonických skvostů a chmelového zlata. Kraj se může pochlubit největší pivnicí v České republice, interiéry Adolfa Loose, románskou architektonickou památkou Rotunda sv. Petra a Pavla ve Starém Plzenci, ojedinělou domažlickou šikmou věží či členitou vrchovinou Českého lesa a Šumavy. Objevte krásy plzeňského kraje pěšky nebo ze sedla kola.
(zdroj:http://www.turisturaj.cz/clanek/zajimavosti)